Fenomén jménem Holga.

v Zajímavosti 23. Listopad 2008

Žijeme v digitální éře nul a jedniček. Všem audiovizuálním záznamovým formátům dnes vládně digitální forma uložení. Co bylo dříve na vinylu, magnetické pásce nebo kinofilmu, je dnes standardně servírováno spotřebiteli pouze v digitalizované formě. Na video koukáme ve formátech avi a mpeg, hudbu posloucháme jako vaw nebo mp3 soubory. A fotografie ukládáme do počítačů jako jpg nebo raw soubory. O to větším anachronizmem se může jevit tento článek, přibližující technologii fotografování, která se zdá být již na vymření.

Hlavním „hrdinou“ tohoto článku je totiž plastový fotoaparát čínské provenience. A třešničkou na dortu je to, že se s ním fotí na svitkové filmy, které starší generace zná např. jako filmy pro dvouoké zrcadlovky Flexaret. A na těchto fotoaparátech vyrostla nejedna generace českých amatérských i profesionálních fotografů. Tento článek se snaží přiblížit produkt, který je kupodivu v našich končinách skoro neznámý. Koupit se dá, pokud vím, jen na internetu přes Ebay nebo u nás se občas objeví na www.aukro.cz. O to víc mě to inspirovalo k napsání tohoto článku. Ale hlavně také osobní zkušenost s tímto přístrojem.

Fotoaparáty značky Holga jsou čínské výroby a byly vyráběny v 80. letech min. století pro čínské pracující, aby si mohli udělat rodinná fota na pozadí čínských monumentů jako přehrad apod. (tak popisují historii Holgy některé zahraniční články na internetu). Pak tento přístroj ale objevil „člověk ze západu“ a podle zdrojů z internetu je dnes okolo čtvrt milionu uživatelů tohoto přístroje. Dnes se tento fotoaparát vyrábí ve verzích jako dírková komora (Pinholga), jako polaroid (Holgaroid) nebo na klasický kinofilm 35mm. Dále se vyrábí ve verzi se zabudovaným bleskem, kde se dají ještě nastavovat i barevné filtry.

Foťák má plastové tělo, čočka je buď plastová nebo skleněná, závěrka má jeden čas (něco mezi 1/100 a 1/125), pouze dvě clony (symboly mrak a slunce) a ostří od 90cm do nekonečna (symboly hlavy, figurek a krajiny). A celé to drží pohromadě na pěti šroubech. Kdo někdy držel v ruce jako malé dítě fotoaparáty Pionýr nebo Corina, nebudou mu tyto „parametry“ cizí…. Na internetu se dá najít několik návodů, jak si Holgu „vylepšit“. Vcelku vyčerpávající informace se najdou na téma HOLGA na internetové encyklopedii Wikipedie (http://en.wikipedia.org/wiki/Holga). Jako majitel Holgy na svitkový film se samozřejmě zde budu snažit přiblížit tento typ. Pokud si na internetu přes jakýkoliv vyhledávač zadáte pouze slovo „holga“, překvapí vás, kolik odkazů je k tomuto fotoaparátu vázáno a hlavně – kolik fotogalerií s fotkami z Holgy existuje!!!! A to nejlépe mluví za vše. Na konci článku jsem si dovolil přidat pár odkazů tak i malou ukázku tvorby majitelů Holgy různě ve světě. Myslím že stojí za podívání.

Žádný majitel Holgy rozhodně nemůže považovat tento přístroj za svůj hlavní, se kterým bude pořizovat všechny fotky. Ale jako doplněk a příjemné odreagování pro tvorbu „retro“ fotek se čtvercovým formátem, neostrými okraji a vinětací v rozích je ideální. Z těchto fotek „dýchá“ kouzlo, jaké jsme schopni vnímat z fotek, které pořizovali naši otcové a dědové. Kromě toho, dnes je kvalita kinofilmů zcela jiná než třeba před dvaceti lety. Sám jsem vyzkoušel filmy FUJI a ILFORD o citlivosti 400, a to jak pro zpracování ve fotolabu, tak i doma ve fotokomoře. Filmy mají dostatečnou expoziční pružnost, aby se „popraly“ s parametry Holgy. Dále se dnes již stalo zcela běžnou záležitostí si vyvolané kinofilmy nechat oskenovat a dále s nimi pracovat v počítači.

Malá ukázka vlastních fotografií z Holgy