Kyklády, část I.

…Když jsme loni s kamarádem Corkym, který má řecké předky, poznávali pevninské Řecko, zeptala jsem se, proč jsou modrá a bílá řeckými barvami. Mají ji na vlajce, na domech, na dveřích, oknech, plotech…. Usmál se a řekl: “Tak se podívej kolem…“.
Už vím, proč. Obloha a moře hrají všemi odstíny modré od světlé až po nejtmavší a je jí všude plno…
…Když jsem se letos podívala na fotografie z cesty po Kykládách, vzpomněla jsem si na to…

Kyklady jsou řecké ostrovy v Egejském moři, tvoří jednu z prefektur Řecka. Z celkového počtu 56 je jich osídleno 24 (a spousta mrňavých…). Jejich název je odvozen od slova „Kyklos“ neboli kruh, protože obklopují posvátný ostrov Délos, kde podle pověsti porodila Léto (Leda) Artemidu a Apollóna, Diovy děti.

Nejznámější: Andros, Tínos, Mýkonos, Délos, Sýros, Kéa, Kýthnos, Sérifos, Sífnos, Páros, Náxos, Amorgós, Ios, Síkonos, Folegándros, Mílos, Santorini(Thíra).

22. 5. 2009 až 30. 5. 2009 jsme navštívily některé z nich, letecky do Athén, z přístavu v Píreu jsme trajektem přejeli na ostrov Paros, odtud jsme se podívali na Delos a Mikónos. Z Parosu opět trajektem na Ios, odtud na Santorini, k vulkánům na ostrůvek Thirassia a katamaránem na Krétu do Iráklia (s ubytováním ve městě Chersonisos), odtud letadlem do Bratislavy…

Pokud se člověk rychle přeladí na řecké „Sigá, sigá!“ (pomalu,pomalu), vychutná si krásy ostrovů, skvělé počasí i výborné řecké jídlo plné ryb, oliv, feta sýra a frappé. Pak je ochoten Řekům odpustit ledacos, třeba nefungující služby,jejich „roztomilý zvyk“ odhazovat použitý wc papír do odpadkového koše, studenou vodu ve sprše (3 dny za sebou ), a možná, ale opravdu možná i to, že veškerý odpad končí v moři…

Květen 2009, DK