Kréta – Minojský palác, Knossos.

v Cestovaní 05. Červenec 2007

KNÓSSOS

Na řeckém ostrově Kréta se nachází několik starodávných nalezišť. Mezi ně patří známý mínojský palác ve městě Knóssos. Toto město se nachází v blízkosti Heraklionu, hlavního města ostrova. Kréta byla osídlena již v době neolitu tj. v 6. tisíciletí př. n. l. Žilo zde mírumilovné obyvatelstvo, které se zabývalo hospodářstvím, zemědělstvím a chovem dobytka. Uměli vyrábět lakované nádoby, zdobené geometrickými ornamenty. Domy stavěly z kamene, ale využívali pro bydlení i jeskyně. Nebylo jim však známo zpracování kovu, proto nářadí či zbraně tvořili z tvrdého kamene.
Po době neolitu přichází doba bronzová. Zdejší civilizace, nazvaná anglickým archeologem A. Evansem mínojská, podle legendárního krále Mínoa, se stala velmi vyspělou. Tato civilizace existovala od. r. 2600 – 1100 př. n. l. Její rozkvět se datuje od 18. – 16. stol. př. n. l. Jelikož archeologické vykopávky umožňují jen omezenou rekonstrukci této krétské palácové kultury jsou dějiny ostrova dochovány jako nejasné vzpomínky v mýtech. Antičtí spisovatelé mluví především o králi Mínóovi, který měl svou rezidenci v Knóssu a byl slavný jako moudrý zákonodárce a spravedlivý soudce. Palác v Knóssu se nazýval labyrint a v jeho podzemí žil údajně Minotaurus, člověk s býčí hlavou.
Knósský palác zaujímal pochu 22000 m2 měl 1500 místností, některé budovy měly i čtyři poschodí. Kromě krále zde bydlela i šlechta a kněží. Byl také hospodářsko-administrativním střediskem a zároveň plnil i náboženskou funkci. Zdi byli většinou omítnuté a interiéry barevné. V jedné z místností stojí proti vodní nádrži trůn z alabastru, podél stěn se táhnou kamenné lavice. Evans tuto místnost považoval za prostoru, v níž Minojci čekávali, až jim Minos poskytne audienci. Vládce seděl na trůnu a před sebou měl nádobu s hady jako symbolem moci. Evans se však mohl také mýlit. Trůn třeba zůstával prázdný pro božstvo, tak jak tomu bylo v Egyptě v případě Isidina trůnu. Ústřední nádvoří rozděluje palác na dvě křídla – Západní, spolu se svatyněmi a oficiálními státními místnostmi, a na Východní, ve kterém se nacházejí obytné místnosti a dílny. Nádvoří bylo dlouhé 53 metrů a široké 28 metrů. Bylo dějištěm kultovních her a cílem výpravných procesí. Na samém začátku se nachází dlážděné Západní nádvoří. Zde se nacházejí dva oltáře a tři ohromné jámy („preclíky“) – skladiště pro rozbité nádobí, jenž bylo použitu v období náboženských obřadů. Ve východní části nádvoří je vidět západní fasádu Paláce, jejíž nižší část je vystavěna z velkých vápencových kvádrů, které zčernaly od požáru, jenž zničil Palác. Do Paláce vcházíme přes „Západní předbránu“ – krytou místnost se sloupem uprostřed. Východní část předbrány byla zdobena velkými freskovými malbami se zobrazením býčích zápasů. Na mínojských freskách jsou mužská těla malována v tmavočervené barvě a ženská těla v bílé. Jak ženy, tak i muži jsou zobrazovány s dlouhými vlasy, stejným oděvem a náramky na rukou a nohách. Nejlépe ze všech se dochovala freska s postavou známého „Nositele rhytu“. Zobrazení tohoto v pase štíhlého jinocha, který je zvýrazněn dekoračním kovovým páskem, je ideálním typem muže této doby. Je oděn do suknice s přívěšky na konci.
Palác na určitých místech zdobily dominantní „posvátné rohy“. Při prohlídce se s nimi můžeme setkat v úseku Jižních propylají. Výrazným stavebním prvkem byli typické sloupy. Většina měla cihlově červený dřík a tmavě modrou hlavici. Byli kónické tzn. směrem dolů se zužovaly, jelikož je zprvu dělali sloupy z kmene stromu. Kmen byl pro lepší podpěrnost otočen širší části nahoru.
Když mínojská civilizace dosáhla nejvyššího vrcholku svého vývoje, budovali na ruinách starých paláců ještě nádhernější nové. Již dávno znali kanalizaci. Ve své době byla Kréta přední mocností celé oblasti Egejského moře, avšak kolem roku 1450 př. n. l. tato kultura náhle zanikla, aniž by se dochovalo jakékoliv svědectví o příčině tohoto jevu. Jedna z možností příčiny se uvádí výbuch sopky na ostrově Santorini.

text: Beata Kuruczová (na fotografii č.21)

zajímavý odkaz na článek: Vlna, která zničila Atlantis?o výzkumu na řeckém ostrově Kréta, z časopisu WM magazin