Benátky (italsky Venezia), část I.

V září minulého roku jsem přijela poprvé do italských Benátek za účelem návštěvy nejen samotného města, ale cesta byla spojená především s prohlídkou tradičního bienále současného výtvarného umění. Během čtyřdenního pobytu v Benátkách jsem se pokusila v rámci časových možností alespoň částečně zachytit atmosféru tohoto města na svých fotografiích.

Benátky jsou hlavním městem severoitalské oblasti Benátsko. Je to velmi poetické ostrovní město se dvěma sty tisíci obyvateli.

Bez lodí se tu opravdu nikdo neobejde. Ve městě je přes 400 kamenných mostů a asi 15 000 domů, které stojí na dubových kůlech zaražených do moře. Hlavní ulice doplňuje asi stovka kanálů, kde je čilý dopravní ruch, avšak malých kanálků je tu mnohem více. Dopravní tepnou je Grand Canal, dlouhý 4 km a asi 70 m široký, který prochází přímo skrze město. Celá městská hromadná doprava je zde lodní. Taxíky a dokonce i pohřební služby mají své vlastní lodě.
Turistickým lákadlem jsou krásné úzké loďky zvané Gondole. Příď lodě je mírně zahnutá doleva, to kvůli tomu, aby se loď netočila dokola. Tyto loďky řídí tzv. gondoliéři, kteří mají černé kalhoty, pruhovaná trika a občasně i tradiční benátský slamáček se stuhou. Cestovat pravidelně gondolemi se samozřejmě z finančního hlediska určitě nevyplatí. Je to poměrně drahé a v dnešní době určeno už jen pro turisty. Naopak je výhodnější v Benátkách využívat motorové lodě hromadné dopravy. Usnadní to pohyb městem, kde opravdu není těžké při nedostatečné orientaci dokonale zabloudit.