NEPŘEHLÉDNĚTE
Úvod > Z historie Úval > Obrázek z Českobrodska
cesky-lid

Obrázek z Českobrodska

Ze selské kuchyně.

Obrázek z Českobrodska. Podává F. V. Vykoukal.

Pátráme-li po význačných známkách v životě a v povaze lidu, shledáme, že většina jich podmíněna jest rázem kraje, ve kterém lid ten bydlí, a zaměstnáním, jemuž převážnou většinou svou jest oddán. Zvyky a obyčeje, slavnosti výroční, pověry a p. plynou z těchto podmínek právě jako kroj a zařízení obydlí, jako fysická podoba a soubor všeho, čím se jeví samostatný duševní život lidu. Že pak i potrava, kterou se lid živí, úzce souvisí jak s jeho bydlištěm, tak s jeho zaměstnáním, o tom nelze pochybovati — právě jako není pochybnosti o tom, co fysiologové dávno hlásají, že strava má nepopiratelný vliv na povahu člověka jednotlivého i celého lidu. Z těch příčin nebude zajisté zbytečno všimnouti si, čím a jak se náš lid živí. Odpověď k této otázce bude různá dle toho, které končiny otázka se bude týkati. Strojíť si lid v různých krajinách nejen pokrmy různé, ale dává též týmž pokrmům nestejná jména. Srovnáváme-li na př. jen zběžně kuchyni podkrkonošskou s kuchyní rovin Čech středních nebo s výrobky kuchařek jihočeských, napadne nám značná různost ve věcech i jménech ne nezajímavých.

Těmito řádky hodlám čtoucího seznámiti s kuchařstvím, jaké provozují selky na Českobrodsku, tedy v krajině, která patří k těm, v nichž moderní kultura vytiskla přemnoho z toho, co samorostlého lid zdědil po svých předcích.

Českobrodsko jest kraj nevábný pro turistu, zemička čisté hospodářská, o jejímž pěkném pokroku v tomto oboru mohl se přesvědčiti každý návštěvník hospodářského oddělení naší jub. výstavy zemské. Zabírá roviny, pláně a nevysoká úvrší mezi podlesím, kterému vévodí starobylý Černý Kostelec, a mezi Labem, které přijímá oba hlavní potoky jeho, Šemberu a Ouvalku. Roviny labské, někde písčité, většinou však žírné, šíří obzor na východě ke Kolínu, na severovýchodě za Poděbrady a Nymburk, na sever k Lysé a na severozápadě k Brandýsu n. L. S památné výšiny Lipské u Lipan od mohyly Prokopovy lze celý ten kraj nejlépe přehlédnouti. Spatříš tu roztroušenu řadu výstavných vesnic, ve kterých moderně zřízené statky rolnické setřely dávný ráz původních staveb selských, uzříš i četné dvorce panské, k nimž patří největší a nejtučnější lány a na nichž všude tu nalezneš knížecí erb Lichtensteinský. Dědiny halí se v půvabné roucho ovocných zahrad, tu hojnějších, tu skrovnějších, ku kterým v posledních časech přibyla také četná stromořadí. — Větší souvislé lesy nalezneš na jihu a jihozápadě — na severovýchodě dohlédneš doubravin v Kersku, na severozápadě za Ouvaly ve Fidrholci, druhdy — dle Schallera — známém pro loupeže a přepady.

V této krajině pěstují se všecky v našich krajinách obyčejné plodiny hospodářské, nyní ovšem hlavně řepa cukrovka. Zelenářství si tu lidé hledí jen potud, pokud lze jím vyhověti nejnutnějším potřebám domácím. Omezuje se tedy zelinářství kromě umělých zahradníků jen na zahrádky zdejších hospodyněk. Zelí zde rolníci nepěstují; spotřebu jeho uhražují dílem zahradníci, nejvíce však sedláci z Kolínska a Čáslavska, kteří na podzim dovážejí své zásoby na prodej do Brodu.

Lid jest tu dle toho zemědělský; cukrovary, které tu jsou, zaměstnávají jen v zimě větší počet dělnictva, které se ostatní čásť roku zabývá opět pracemi hospodářskými.

Co tuto pověděno, pokládali jsme za nutno uvésti proto, že také na Českobrodsku, jako snad všude u lidu selského, platí co do stravy zásada: živ se tím, co ti dává dům, a hleď se obejíti bez pochoutek, které bys musil koupiti! To pravidlo, jež ovšem také dopouští svátečních a příležitostních výminek, jest, jak se přesvědčíme, hlavním zákonem, kterým se řídí naše kuchařky; že jejich výběr jídelní i v tomto rámci jest dosti hojný, to svědčí zajisté jen o jejich dovednosti a vymýšlivosti…

celý článek zde: http://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/