Pobaltí – země čápů
(Litva, Lotyšsko, Estonsko)
Oslovil mě před časem kamarád, že by potřeboval parťáka-řidiče do Transita, že poveze čtyři známé a jejich kola do hlavního města Estonska – Tallinnu, odkud pak pojedou zpět sami na kolech.
Cílem bylo je v době 21.-26.6. co nejrychleji dostat do Tallinnu, odkud si pak pojedou na kolech a pak vrátit zpět auto do půjčovny.
Měli jsme to rozvržené tak, že cestu tam pojedeme v co možná nejkratším čase a v jednom zátahu se střídáním se za volantem, a zpět pojedeme volným tempem s občasnými zastávkami, abychom si Pobaltí taky užili.
Nakonec nás Estonsko „dostalo“, takže jsme s výpravou zůstali o den a noc déle.
Měli jsem to štěstí, že jsme jeli v termínu letního slunovratu, který tam letos slavili 23.6. a vzápětí 24.6. mají všechny tři pobaltské republiky svátek Dne nezávislosti (www.skandinavskydum.cz/23-6-den-vitezstvi).
Den letního slunovratu slaví hodně na pobřeží pikniky při západu slunce (kolem 22:30) a čekáním na východ (něco po třetí hodině ranní), kdy ale vlastně nenastane mezitím vůbec tma, je jen lehké šero.
Více se člověk může dočíst např. zde: www.skandinavskydum.cz
Ve vnitrozemí se zase scházejí u památných míst (stromů apod.), kde slaví opět pikniky a grilovačkami a různými slavnostmi i v dobových krojích.
V době svátku dne nezávislosti se zde nejde do práce, úřady mají zavřeno, ale benzinky (kde se dá sehnat běžně vše základní kolem potravin jako u nás) a větší nákupní centra ve větších městech mají otevřeno.
Každopádně nás všechny tři pobaltské republiky velmi mile překvapily.
Všechny tři země jsou od roku 2004 v EU, v Estonsku se platí eurem.
Není to žádné Rusko, silnice jsou velmi slušné (na rozdíl od Polska…), lidé přívětiví, mladá generace nemá problém se domluvit anglicky (markety, benzinky, infocentra,…).
Od lotyšského hlavního města Rigy se na sever podél západního pobřeží až do Estonska táhne pás písčitých pláží s různými rekreačními středisky a kempy.
Venkov je napohled chudší (nejvíc je to vidět v Litvě), vesměs dřevěničky rozstrkané mezi poli, vždy nějaká ta kravka nebo kůň u domu.
A hlavně – všude na sloupech, všude na polích – všude samí čápi!!!!!
V životě jsem neviděl takovou koncentraci čápů. Bylo zrovna období, že měli mladé, takže v hnízdech běžně seděli dva až tři mladí a kolem kroužil rodič, nebo o kousek dál na poli bylo klidně pět dospělých.
Čechy tam znají (aspoň naše zkušenost když jsme se zeptali v jednom kempu) hlavně jako turisty, kteří tam jezdí právě na kola. Všechny tři země jsou totiž „placky“, takže je to pro cyklisty ideální.
Ostatně partička, kterou jsme vezli (a jak je na fotkách vidět jaká kola měli!!), ujela za 8 dní 770km a to jen jednou jeden z nich píchnul (Polsko již jeli vlakem).
Z Nymburka do Tallinnu a zpět s menší odbočkou na Horu křížů v Litvě to autem bylo 3500km.
Počasí bylo po celou dobu slunečné, komárů moc nebylo (mají tam místy hodně mokřadů, cyklistická výprava si jich však užila dosytosti…).
Kdo by chtěl do těchto tří republik vyrazit ať už na kola, nebo za památkami (dají se dohledat na webu a podle toho udělat „fahrplan“), nemusí se bát a nebude litovat.
Text: Jan VýškaFotografie: Jan Výška, Jiří Křepela
Fotky z cesty již samotných cyklistů bez nás řidičů a auta: www.flickr.com
Tallinn na Wikipedii: cs.wikipedia.org